Mezigenerační setkání v Nové Roli: Žáci 4. A navštívili místní domov seniorů

V úterý 22. září se žáci 4. A vydali do Domova pro seniory v Nové Roli na společné dopoledne. Pro místní obyvatele si připravili mezigenerační kvíz s názvem „Předměty naší doby“, který propojil dvě různé generace skrze vzpomínky i moderní technologie.

Děti a senioři vytvořili smíšené týmy a společně hádali účel nejrůznějších předmětů. Zatímco starší generace dětem vysvětlovala, k čemu se dříve používala valcha nebo klepáč na koberce, školáci naopak seniorům přiblížili fungování robotického vysavače či dronu.

Během soutěžení vznikl prostor pro porovnání obou dob – účastníci společně objevovali, v čem byla minulost jiná a jaké výhody přináší dnešní moderní svět. Setkání se neslo v přátelské atmosféře plné vzájemného naslouchání a předávání zkušeností mezi mladší a starší generací.

Kristýna Ecklová

Tělák nás baví – koloběžky na ZŠ Konečné

Dne 15. září se na ZŠ Konečné uskutečnil projekt „Tělák nás baví“, kterého se naše škola měla možnost zúčastnit. Byly připraveny dvě ukázkové hodiny zaměřené na jízdu na koloběžkách pro žáky 6. a 9. tříd.

Nejdříve se žáci s koloběžkami seznámili a naučili se, jak na nich správně a bezpečně jezdit a jak je ovládat. Poté si mohli všechny instrukce vyzkoušet v praxi a projet se na koloběžkách. Následovaly soutěže, při kterých si ověřili své dovednosti a užili si trochu zdravého soutěžení. Žáci 9. tříd poté vyrazili i na závěrečnou vyjížďku mimo areál, aby si vyzkoušeli jízdu na koloběžkách na delší vzdálenost.

Mě jako učitelku tělesné výchovy projekt velmi zaujal. Líbilo se mi, že koloběžky mohou být skvělým zpestřením hodin tělesné výchovy, ale také různých sportovních dnů či školních akcí.

Zaujala mě také možnost, že si škola koloběžky nemusí hned pořizovat, ale může si je vypůjčit třeba jen na měsíc nebo na konkrétní akci. Je to podle mě skvělý způsob, jak si tuto aktivitu nejdříve vyzkoušet a zjistit, jak děti baví.

Přespolní běh v Drahovickém lese

Ve středu 30. září se naši žáci 2.–5. tříd zúčastnili závodů v přespolním běhu, které se konaly v Drahovickém lese v Karlových Varech.

Naši běžci i přes velkou bojovnost v celkovém pořadí obsadili 11. místo z 11 zúčastněných škol.

Zvláštní pochvalu si zaslouží Karolína Špatenková, která během závodu ukázala, že sport není jen o vítězství, ale především o kamarádství a vzájemné pomoci. Když její kamarádka Amálie Fratričová při závodě upadla, Karolína jí pomohla vstát a pokračovat v závodě.

Právě takové okamžiky jsou tím, co dělá sport krásným. Pomoci druhému, nevzdat se a bojovat až do cíle.

Všem našim závodníkům děkujeme za reprezentaci školy.

Malé skutky pro velkou přírodu

Výtvarná soutěž z cyklu Hrajeme si s odpady se letos trochu změnila. Nebudou se hodnotit výrobky, ale žáci budou tvořit fotografický projekt na téma Malé skutky pro velkou přírodu. Stačí drobné skutky, které pomohou přírodě v běžném životě, a to je třeba zaznamenat na fotografii. 

My jsme začali doplněním hmyzího domečku na školní zahradě a sběrem odpadků na cestách a kolem nich v našem městě. 

Vymýšlíme další malé skutky, které bychom pro naši přírodu mohli udělat, a uvidíme, co se nám povede do soutěže přihlásit.

Žáci 2. B, tř. uč. M. Voláková a AP K. Meinlová

Druháci ve Světě záchranářů

Dne 1. října 2026 poprvé navštívili žáci druhé třídy Svět záchranářů v Karlových Varech. Nebyl to výlet, byla to cesta za zážitkovým učením. Program nazvaný Svět rizik byl na čtyřech stanovištích. Záchranáři prozkoušeli zdravotnické znalosti žáků na stanici záchranky, kde byla i skutečná sanitka rychlé pomoci a trpělivý pan záchranář. U hasičů žáci hledali rizika při vzniklých požárech v domácnosti a zkoušeli vymyslet, jak se zachovat co nejbezpečněji. Na Policii se paní policistky přesvědčili, jak žáci přechází silnici na přechodu pro chodce a za odměnu je zavřeli do místního vězení. Poslední stanoviště bylo v domečku, kde žáci v jednotlivých místnostech běžného bytu hledali rizika možného nebezpečí. Požár, zranění, otrava léky, pády předmětů a nábytku. 

Všechno dobře dopadlo. Všichni dostali pochvalu za znalost krizových a havarijních telefonních čísel.

Jedno doporučení však dostali od policistek v domečku Policie, které zjistili, že někteří žáci neznají adresu svého bydliště, ulice a čísla domu. Také žákům doporučili, aby se k adrese naučili telefonní číslo alespoň jednoho z rodičů, kdyby se někdy někde ztratili. 

Tři hodiny výuky utekly strašně rychle. Už se těšíme na další setkání.

Žáci druhých tříd, TU M.Voláková a AP K. Meinlová a D. Skořepová.